2.Kapitola-Nákupy

13. září 2007 v 19:24 | jane245 |  Neobjavená krása
Naša milá MarryT napísala 2.kapitolku neobjavejen krásy. Hneď vám ju sem dávam. Som zvedává na vaše dlhé komentáriky. Cez víkend pribudne kapitolka odo mňa.
Pekné čítanie :)
Jane245

" Tati "

" Ano, zlato"

" V tom dopise není napsané, kde si ty věci mám pořídit, pochybuji, že je budou mít v obyčejných obchodech "
zazoufala Eilleen.
" Určitě si se jen špatně podívala" utěšoval Eillen její otec a převzal si listy a znovu je oba přečetl.

" Hmmm, jo tady to je, v Londýně máme tady i mapku, musíme jít přes nějakou hospodu, má takový zvláštní název Děravý kotel, to určitě nemineme." Eilleen se ulevilo a těšila se, že bude moct kouzlit, vždy si připadala trochu odlišná od ostatních a nyní zjistila, že taková je odjakživa, je totiž čarodějka!

" Mami, tati, kdy pojedeme do Londýna pro moje věci???"

" No tatínek má volno ve středu, co říkáš?"

" Až ve středu?! "

" Nebuď tak nedočkavá, ta škola ti nikam neuteče" odpověděla pani Shawová s podivem nad tím že se její dcera těší do školy.

" Hm tak dobrá ve středu, a máme dost peněz?"

" Myslím, že to se vyřeší, máme přece v úterý výplatu"
zasmála se maminka.

" Jé, tak to je super! "

Týden uběhl jako nic a rodina Shawova se chystala na cestu do Londýna. Po dvou úmorných hodinách jízdy vlakem, konečně dorazili do Londýna.
" Mami, tady musíme doleva a nakonci támhleté ulice by to mělo být." roztřeseně navigovala své rodiče Eilleen, celý týden plánek studovala a skoro ho ani nepotřebovala, znala jej zpaměti.
Rodinka míjela, bez povšimnutí obchody s knihamy a samé obyčejné obchody, kde nebyl ani náznak něčeho zvláštní ani kouzelného, když Eilleen zvolala : " Hurá jsme tady!, Našla jsem to! "
Stála před malou,špinavě vyhlížející hospodou, které by si určitě bez Eileeina postřehu sotva všimli, nikdo kdo šel okolo o ni ani okem nezavadil, jakoby ani nebyla. Vedeni svou dcerou nakonec vešli dovnitř.Ocitli se v málo osvětlené hospůdce, kde za barem hostinský otíral pár umytých sklenic, Eilleen rázným krokem vykročila k němu.
" Dobrý den " pozdravila.
" Dobrý den, budete si přát?" odpověděl hostinský Tom.
" No ano, chtěla bych vědět jak se dostanu do " podívala se na název ulice do pergamenu " tedy na Příčnou ulici."
" Aha, " řekl sklesle Tom " tak to běžte támhle" ukázel jim prstem směr " a poklepejte na tyto cihly,....."
" Ano, moc děkuji snad jsem si ty cihly zapamatovala."
Po několika pokusech se cihlová stěna konečně pohnula a ocitli se na Příčné ulici, která byla po okrajích lemovaná různými kouzelnými obchůdky, kroutilo se tam spoustu uliček kam mnozí rádi a někam vůbec ne rádi chodí.
" Cena 10 galeonů,.......... Mami co jsou to galeo..." zbytek věty ani nedořekla, odpověď přišla sama.
" Jste mudlové, že ano?" ozval se přívětivý hlas.
" No.., vlastně.... co je to mudla??"
" Člověk co neumí čarovat.., ale to je nadlouho, zeptám se jinak jste tu poprvé a nevíte za co nakupovat?"
"Ano, právě jsme nad tím uvažovali..."
" Musíte si nejprve dojít do Grinngotovi banky, to je támhle ta veliá bílá budova, řekněte skřetům, že potřebujete rozměnit, máte sebou mudlovské peníze, že? Tedy normální peníze."
" Ano"
" Tak se zatím mějte a užíjte si to v Bradavicích mladá slečno, i můj syn tam jde studovat, ale zrovna ted mi někam zmizel,...."
" S jakou chátrou se to zase vybavuješ? " ozval se slizký hlas muže v zeleném hábitu.
" No momentálně s tebou" odsekla žena směrek k muži " Promiňte, ale asi vidím syna,..." a urychleně odkráčela od majestátného muže.
Do banky dorazili za pět minut, skřet jim ochotně vysvětlil jakou hodnotu má jaká mince a po jeho výkladu, už bylo i jim jasné co jsou galeony, svřčky... . Zbytek nákupů proběhl vcelku bezstarostně, jako poslední přišla na řadu hůlka.
" Zaslechli jsme, že hůlku by si měl jít kouzelník, v tvém případě čarodějka, měl kupovat hůlku sám/a, sice tam byly řečeny i takové nesmysli jako že hůlka si vybere tebe, ale to je fuk, my se tady zatím trochu rozhlédneme a pak se tu tak hmmmmmm za půl hodinky sejdeme, ano?? "
" Ano" odpověděla a rodiče se vydali vstříc krásám Příčné ulice.
Metr co ji sám od sebe měřil, docela zajímavý pán jménem Ollivander a snad půlka zdemolovaného obchodu, přičemž to prodavači zřejmě nedělalo starosti, tak by se dala popsat koupě Eilleeny hůlky, ani by se nedivila, kdyby na ni nikdy nezapomněl, vždyť ta výloha tam určitě byla hrozně dlouho a ona pak jen mávně a střepy se rozletí po celé zaprášené místnosti a jeden jen o fous mine oko pana Ollivandera. Nakonec však dostala svou hůlku 24 a půl palce dlouhou, vyrobenou z Dubu a uvnitř je vlas z jednorožce, o němž nevěděla že doopravdy existuje.
" Mami co to nesete? " ozvala se Eilleen, když spatřila co jí nesou rodiče a nemohla uvěřit tomu, co mělo být zřejmě pro ni.
" Tvého nového domácího mazlíčka"
" Mého mazlíčka??! To si snad děláte legraci kdo normální by měl... chtěl... nemohli ste koupit..."
" Ne nemohli jsme koupit nic jinného, víš přece maminka má alergii na kočky, sova moc nadělá a v naší ulici, to by nedělalo dobrotu, zato tahle krasavice je nenápadná a čarodějka, která nám ji prodala, říkala že si ji můžeš vzít i do školy, i když není na seznamu."
" No jo, ale nemohli jste koupit něco normálnějšího než KRYSU ?"
*******************************************************************************
V srpnu Eilleen zjistila, že krysa není zas tak obyčejná, je jako z cirkusu a docela si ji i oblíbila, pojmenovala ji Madam (docela zvlášní jmého pro krysu). Věci do školy měla sbalené a hábity nachystané navrchu, aby se mohla po příchodu, co nejdříve převléct. Do odjezdu zbývali jen tři hodiny.
" Mami, kdy vyrazíme?? "
" No my s tatínkem tu dumáme nad tím jaké nástupiště máme hledat je to tady nejspíše špatně napsané podívej nástupiště 9 a tři-čtvrtě, vlakem jezdím často, ale o takovém nástupišti jsem jaktěživ neslyšela, avšak je také pravda, že o Příčné ulici taky ne"
" Tak prostě vyrazíme a uvidíme " škemrala nedočkavě dcera.
Rodiče nakonec souhlasili, i když moc nevěřili tomu že ono nástupiště existuje. Na vlak dorazili kolem půl jedenácté, prošli snad celé vlakové nádraží a mezi nástupišti 9 a 10, prostě nebylo nic, jen stěna, ovšem znovu potkali onu ženu, tentokrát i s jejím synem.
" Petře, pospěš! "
Syn jí byl podobný snad jen zjevem, ale nevyzařovala z něj taková dobrota, jako z jeho matky.
" Á dobrý den " přívětivě je pozdravila.
" Asi hledáte nástupiště, že? " odpověděla si sama " to je snad samozřejmé, už jste to tu snad 5x prošli, takže můj syn Vám to předvede " pohledem zavelela synovi "tak už jdi Petře a neboj žádnej bubák tě tam nečeká, možná jen pár duchů, Hahahaha " jen neochotně se se svým vozíkem Petr rozběhl proti zdi a zmizel z dohledu.
" To mám běžet hlavou proti zdi? To je dost zajímavé, mě to připomíná... " ani to nedořekla a rozběhla se vstříc Petrovi a neznámu. Rodiče se po dvou minutkách ocitli i s paní Pettigrewovou na nástupišti.
" Nejspíš bych si měla jít najít kupé, jako všichni ostatní" sdělila narovinu dcera svým rodičům.
Poslední pusa rodičům a Eilleen se rozběhla k vagonu s takovou vervou, že málem zakopla o svá zavazadla, nasedla si do prázdného kupé, zamávala rodičům a vlak ji vezl do nového světa a mezi nové lidi..
" Můžu si přisednout?" ptal se černovlasý hoch přibližně v jejím věku.
" Ano, můžeš, jak vidíš místa mám dost " usmála se na chlapce, i když jí to přišlo trapný takhle odpovědět a trochu se začervenala.
" Dík, " procedil skrz prsty a sledoval zrzavou dívku, která právě nastupovala do jinného kupé, poté co zašla, zavřel dveřé kupé a konečně se podíval, ke komu si přisedl.
" Jo jinak já jsem Severus, Severus Snape " řekl chlapec.
" Tak když jsme u toho seznamování já jsem Eilleen, nojo já vím divný jméno, Eilleen Shawová "
" Ne vůbec není divný, má matka se taky jmenuje Eilleen" odbyl ji Severus, stále vyhlížející ze dveří aby mohl zahlédnout tu dívku.
" A jakpak se jmenuje?"
" A kdo?"
" No, kdo asi ta holka, co po ní koukáš, že mě ani nevnímáš?"
" Jo, tak to je Lilli Evansová , ale o mě asi zájem mít nebude " smutně sdělil Snape.
" Třeba později, ano to nikdy nevíš " chlácholila ho Eilleen a Severus se na ní poprvé usmál.
Cesta se Severusem uběhla vcelku rychle, když přišla prodavačka do kupé dokonce Eilleen koupil jednu Dýňovou paštičku, sdělil jí spoustu věcí o Bradavicích a odkázal ji na knihovnu, kde se toho dozví mnohem víc, toho hodlala využít, čtení ji docela bavilo.
" Ale, ale tvoje přítelkyně, kdesi nechal tu mooc pěknou zrzku, tos ji vyměnil za tuhle.. promiň ale obludku?" ozval se hlas Jamese Pottera, při kterám stál a posmíval se i Sirius.
" Co tobě je do toho s kým se bavím?"
" Ale nic ale nechci abys tý zrzce ubližoval!"
" Já bych jí nikdy neublížil!" začal se rozčilovat.
" Nehádejte se! Jedeme do školy a ne do vězení " špitla Eilleen
" A v tom je nějakej rozdíl?Jestli do školy nebo do vězení?" odvětil Sirius, vzal kamaráda a nechali Eilleen se Severusem.
Po pár hodinách klidné jízdy spěšným vlakem, prolomil ticho Severus:
" Asi bychom se měli převléct do hábitů, brzy tam budeme"
" To jako tady?"
" Ano, neboj já tě okukovat nebudu"
" O tom nepochybuji " s touto odpovědí se oba spolujezdci začali převlékat do hábitů.
Spěšný vlak začal spomalovat a pomalu se blížil ke svému cíli, náhle zastavil a všichni vyskákali ven a šli ke kočárům táhnutým podivnými zvířaty podobným koňům, Eilleen už je chtěla následovat, když...
" Kam to jdeš? Vždyť ty jsi taky prvák ne? Musíme támhle už nás volají" poznamenal Remus a Eillen konečně uslyšela " Prváci, sem ke mně Prváci " začervenala se a šla za Remem. Severus pomáhal nastoupit do loďky zrzavé dívce, Sirius s Jamesem je pozorovali a sami nastoupili do loďky s dalšími dvěma cizími studenty, Eilleen seděla ve člunu s Remem a chlapcem který se představil jako Petr, popravdě nebyl ji ani moc sympatický, už svým vlezdoprdelačením ostatním.
Než vstoupili do síně,po absolvování krásné plavby, kde jí zůstali oči stát nad úžasným hradem a okolí, nemohla věřit že takto vypadá škola, byl to spíš pompézní hrad, přísná čarodějka jim sdělila pokyny a otevřela dveře do Velké síně, kde na ně všechny 4 kolejní stoly nedočkavě hleděli, před stolem, za kterým seděli učitelé, stála stolička s příšerně špinavým kloboukem, naokamžik pomyslela na to že po ní budou chtít vytáhnout králíka, ale pak ji došlo že nejspíš ne.
" Tento klobou si nasadíte na hlavu... " opět vysvětlovala přísná čarodějka.
" Co si to neseš, kartáč na boty?"
" Ne krysu "
" Tak to vyjde asi nastejno" odpověděl prefekt Lucius naivní prvačce.
" Evansová Lili ........... Nebelvír "
" Potter James ............. Nebelvír"
" Sirius Black........ Nebelvír"
" Severus Snape " po chvilce zamyšlení klobouk zařval " Zmijozel"
" Remus Lupin ......... Nebelvír"
" Allesandra Hopkirková......... Mrzimor"
" Eilleen Shawová" s vypětím sil si sedla na stoličku, s obavami že ji klobouk pošle domů a řekne, že nepatří do tohoto světa(kouzelnického), nasadila si Moudrý klobouk... " NEBELVÍR"


" Jé, konečně," pomyslela si a šla k nebelvírskému stolu, kde povečeřela vyslechla ředitelova prohlášení a následovala prefekta do její společenské místnosti.
" Madam?Kde jste ?"
" Tak brzy a už chceš dospěláckej dozor?" ozvalo se povýšeně od chlapeckých ložnic.
" A co tobě je do toho a žádnej dozor nechci!" odsekla
" Tak proč voláš MADAM? " z toho už se nevykroutíš pomyslel si Sirius.
" Madam je moje krysa, a hled si svýho bud tak laskav!." nedořekla to protože pod křeslem právě zahlédla známý hnědý kožíšek " Tady jsi, moje přítelkyně"
" Je tohle opravdu dobré zvíře pro kouzelníka? " poznamenal do ticha James, který se šel podívat po svém kumpánovi.
" To bylo na mě? Jestli ano, tak JE TO VHODNÉ ZVÍŘE!" řekla a se slzami na krajíčku vyběhla do ložnice, kde narazila na zrzavou dívku po které neustále koukal Severus i James.
" Promiň, já nechtěla" špitla omluvně, čekajíc na další vynadání.
" To je v pořádků a z nich si nic nedělej jsou to jen hloupí kluci, Jo jinak já jsem Lili, Lili Evansová a ty?" řekla chlácholivě Lilli.
" Já jsem Eilleen Shawová, těší mně "
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Denisa Denisa | 13. září 2007 v 19:41 | Reagovat

nádhera

2 pasu-Hanka pasu-Hanka | E-mail | Web | 13. září 2007 v 19:56 | Reagovat

perfektní! Jen doufám, že se překočí několik let, protože jinak by z toho byla oprvadu hoooodně dlouhá povídka ;) Mno, každopádně se moc těším na pokráčko, tahle povídka se mi začíná líbit čím dál víc =o) Prosím, prosím,přidej(te) pokráčko co nejdříve :)

3 Peggy Peggy | Web | 13. září 2007 v 22:23 | Reagovat

je to super, už jsem to četla u MarryT=)

4 Kaitlin Kaitlin | Web | 13. září 2007 v 22:30 | Reagovat

nádherná kapitolka..moc se ti povedla, jsem zvědavá jak bude tenhle příběh pokračovat. =D

5 Lina Lina | E-mail | Web | 15. září 2007 v 12:03 | Reagovat

Pekné

6 Paige Paige | Web | 15. září 2007 v 14:29 | Reagovat

A už jsem dočetla i zbývajíci´í kapitolky a docela lituju, že jsem se k tomu nedostala dřív, píšeš mooc hezky a tahle kapitola je taky velice pěkná:)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama